Poslanci v nejbližších dnech projednají vládní novelu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Ta pro 10 dopravních staveb zavádí výjimku z posouzení a vyřazuje z něj obce a veřejnost. Odůvodněním je pomalé povolování strategických dopravních staveb. Současný návrh je však v rozporu s českou Ústavou a evropskou legislativou a hrozí tak pozastavení financování z evropských fondů.
10 nejdůležitějších dopravních staveb má problémy s posudky EIA, které vznikly ještě podle zákona z roku 1992. Je proto nutné, aby prošly celým procesem EIA podle evropské legislativy. Kvůli citelnému zdržení při schvalování staveb chtěla vláda původně vyjednat výjimky z EIA pro tyto stavby přímo u Evropské komise. To je však možné jen v případě mimořádných událostí, jako jsou přírodní katastrofy.
Ve svém návrhu novely proto přišla vláda s náhradním řešením, kterým výjimky z EIA přímo uzákoňuje. Druhá varianta je ovšem jako v prvním případě v přímém rozporu s evropskou legislativou, popírá její smysl i cíl. Nebudou totiž posouzeny varianty trasy, obce a občané přijdou o možnost se vyjádřit k dopadům na životní prostředí. Navíc bez aktuálních informací o stavu území a dopadech projektu úřady nesmí vydat konečné stavební povolení. V opačném případě jej zruší správní soud. Kromě toho celý podobný zákon o jedné konkrétní stavbě, o nové vzletové a přistávací dráze v Praze-Ruzyni, Ústavní soud před sedmi lety zrušil. Každý Každý z těchto důvodů přitom vede k zastavení financování staveb z fondů EU.
Stará stanoviska EIA vznikla před více než šestnácti lety a neodpovídají aktuálnímu stavu. Řada záměrů směřuje k porušování současných zákonů na ochranu lidského zdraví před hlukem, prachem a dalšími škodlivými vlivy. Mimo jiné proto se podle výsledků průzkumu veřejného mínění, který v dubnu zpracovala agentura Stem/Mark, více než 2/3 dotázaných se domnívají, že veřejnost by měla mít možnost vyjadřovat se ve všech povolovacích řízeních velkých staveb a ovlivňovat tak své životní prostředí.
Zavádění dalších výjimek pro několik konkrétních staveb znepřehledňuje a komplikuje již tak složitá pravidla. Právní nejistota vede k velké chybovosti úřadů a je tak jednou z příčin zdlouhavého rozhodování o stavbách.
Za nedodržování lhůt a chyby úřadů mohou vedle komplikovaných a proměnlivých předpisů také nedostatečná vybavenost úřadů a soudů a jejich špatné metodické vedení. Veřejnost se v praxi vyjadřuje jen k nepatrnému zlomku povolovacích řízení (viz http://bit.ly/infolistEIA).
Další zdržení způsobují nejasné priority výstavby a chaotická investorská příprava ze strany státu. Podrobnou analýzu chyb při přípravě staveb provedli experti Dopravní federace a doporučují ministru dopravy řadu konkrétních kroků – od prodloužení záruční doby za kvalitu staveb, přes zjednodušení výkupů pozemků až po vyřešení střetů zájmů při přípravě a realizaci staveb (více na http://pruhlednadoprava.cz/).
Daniel Vondrouš říká: „Vláda se snaží zatáhnout do problému parlament. Volí přitom velmi riskantní způsob, který může důležitým dopravním stavbám spíše ublížit. Namísto toho by měly příslušné rezorty rychle provést řádné posouzení variant těchto staveb na životní prostředí a veřejné zdraví za účasti veřejnosti.“
Pavel Černohous dodává: „V rámci hašení problému se snaží Česko vymýšlet a vyjednávat pouze výjimky, jak obejít základní evropská pravidla. Nezbytným základem úspěchu a rychlosti příprav stavby přitom je mimo jiné hned od počátku komunikovat o jednotlivých variantách se všemi, na které stavba bude mít významný dopad – s občany, obcemi i s úřady chránícími životní prostředí. Dobře připravená stavba pak nebude mít opakující se problémy v dalších povolovacích řízeních či při schvalování financování. Její příprava tak nebude trvat 15 či 20 let. Je potřeba, aby Ministerstvo dopravy stavby vybíralo a posuzovalo dle jejich skutečné potřebnosti a dopadů, kvalitně naplánovalo i kontrolovalo.“
Podle nové legislativy se má výjimka týkat 9 silničních a 1 železniční stavby: